Popis
Shoyu pochází z Číny a je jí už 2 800 let. Postupně se rozšířila do celé jihovýchodní Asie a nyní je tradiční součástí asijské kuchyně. S obyčejnou levnou „sójovou omáčkou“ nemá ale nic společného. Shoyu neobsahuje žádné zvýrazňovače chuti, barviva ani umělá sladidla.
Vedle základních čtyř chutí (sladká, hořká, slaná, kyselá), je ještě chuť pátá – umami. Označuje se jako „lahodná“, „chuť zralosti“ a zvýrazňuje chuť pokrmu. Tato pátá chuť je obsažena i ve fermentovaných výrobcích – tedy i v sójové omáčce shoyu.
V Dobrotách léto 2013 se na straně 4–6 a 12–13 dočtete bližší informace o fermentovaných sójových produktech a dalších japonských produktech. Zde naleznete další zajímavé informace o výrobě a tipy na použití japonských fermentovaných specialit – shoyu, tamari a miso.
Tipy na použití:
- čínská shoyu polévka s shitake a rýží
recept je popsán zde - rýžový salát s rajčaty
recept je popsán na straně 20 Dobrot léto 2013 - zeleninové soté
recept je popsán na straně 9 Dobrot léto 2013 - zálivka s kešu
lehce rozmixujte 2 lžíce shoyu, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíci balzamikového octa a hrstku kešu ořechů - dresink na salát
smíchejte sezamový olej, shoyu, agávový sirup, jablečný ocet
dresink je výborný na rukolový salát s avokádem - jednoduchý dresink na salát
smíchejte shoyu s olivovým olejem a octem - restovaná hlíva úsřičná
hlívu restujte na troše olivového oleje, když jsou houby napůl hotové, přidejte shoyu a dokončete restování - marinády
na zeleninu, maso i ryby
shoyu smíchejte podle chuti s medem nebo javorovým nebo agávovým sirupem, potřete surovinu směsí a pečte v troubě nebo grilujte
výborná je glazovaná cuketa, dýně nebo mrkev - pokrmy založené na rajčatech (např. omáčky na těstoviny)
shoyu potlačí kyselost rajčat a prospěje celkové chuti pokrmu - polévky, omáčky, zeleninové směsi...
Rozdíl mezi shoyu a tamari:
Shoyu a tamari jsou víceméně zaměnitelné s tím, že tamari si lépe udrží chuť a aroma při tepelné úpravě. Shoyu se naopak doporučuje používat k finálnímu dochucení hotového pokrmu. Není to ale žádné železné pravidlo.
- vyrábí se rozdílným způsobem – tamari vzniká jako vedlejší produkt při výrobě klasické miso pasty
- tamari je vyráběna z přirozeně bezlepkových surovin
- tamari je tmavší, hustší a má bohatší a výraznější chuť
Výroba shoyu:
Pro výrobu sójové omáčky shoyu jsou potřeba sójové boby, pšenice, fermentační činidlo koji (Aspergillus oryzae) a sůl.
- Sójové boby se nejprve uvaří a poté smíchají s opraženou a nahrubo rozdrcenou pšenicí. Do této směsi se přidá fermentační činidlo koji. Jeho úkolem je nastartovat kvasný proces.
- Směs se na tři dny umístí do speciální inkubační místnosti zvané Muro, kde lze snadněji udržovat teplotu a vlhkost vzduchu potřebnou pro správné nastartování fermentace.
- Poté se směs smíchá s mořskou solí a vodou a umístí do velkých cedrových kádí.
- V kádích shoyu zraje po dobu 18-24 měsíců, směs se pravidelně míchá.
- Když je směs zralá, lisuje se a následně filtruje.
- Nakonec se omáčka hodinu ohřívá na 80 °C. Tato pasterace je součástí tradičního postupu výroby. pečlivě se při ní hlídá, aby nebyly zničeny cenné enzymy.
NOVĚ V PRAKTICKÉ LAHVI S PODÍLEM RECYKLOVANÉHO PLASTU
Výhody našich nových obalů:
Jsou ekologičtější
- lahev je vyrobena z materiálu rPET - obsahuje 25 % recyklovaného plastu
- lahev je recyklovatelná - rPET lahve lze recyklovat donekonečna
- použitý materiál je ve srovnání se sklem daleko méně náročný na spotřebu energie při recyklaci
Jsou pohodlnější k používání
- obsah se lépe dávkuje - nově je lahev opatřena drážkou proti úkapu a ozubením, které zpomaluje tok
Mají nižší hmotnost
- jednodušší logistika
- bezpečnější zasílání produktů přepravními službami
-snažší manipulace ve výrobě
Složení
Voda, SÓJOVÉ BOBY (16,6 %), PŠENICE (13,5 %), jedlá mořská sůl (10,7 %), fermentační činidlo (Aspergillus oryzae).Alergeny
Lepek, Sója
Skladování
Skladujte na chladném a suchém místě. Chraňte před slunečním světlem.
